Umenie odpúšťať

Umění odpouštět je jedním z nejdůležitějších nástrojů dlouhodobých vztahů. Umět odpustit znamená připustit svoji zranitelnost. Znamená také prožívat a zvládat ztráty, ať už je to ztráta vlastních představ, nároků, nebo ztráta důvěry. Umět odpouštět bývá označována jako božská vlastnost člověka. Skutečné odpuštění člověka osvobozuje. Není to laciné mávnutí rukou. Vůbec ne, je to, podle míry zklamání a zranění, hodně emotivní proces. Odpuštění znamená vzdát se vlastního nároku na odplatu, na zúčtování. S uměním odpouštět velmi úzce souvisí umění omluvit se. Lehkomyslné "no tak promiň" bolí ještě víc, uráží a odcizuje. Umět se omluvit znamená přiznat sobě i druhému svoji odpovědnost za selhání, za chybu, za nějaký přečin. A toto pojmenovat a vyjádřit - "mrzí mě, že jsem ti ublížil, když jsem tě nevnímal". A v neposlední řadě je potřeba náprava, změna, odčinění. Umění odpustit v sobě snoubí snad všechny dovednosti, o kterých jsme se zmiňovala. A narovnání vztahu s tím nejbližším je zdrojem největší síly, která je člověku dopřána.

Mgr. Milena Mikulková